Stmívání

   D    Hmi         Emi         A 
1. Vůně tvých vlasů na polštáři zůstala mi, 
   D       Hmi            Emi       A 
   lhát je hřích, pro nějž zůstáváme často sami, 
   Emi   A          D               Hmi 
   já ti lhal a teď prázdným stěnám tykám. 
   Emi      A     D          Hmi 
   Rád bych spal, místo toho dál si říkám, 
   D       G     A          D  D7 
   víc než lhaní pravda bolívá. 
 
   G       A          D             D7 
R: Nezachrání nikdo z lidí strom co dolů padá 
   G  A     D   D7 
   to dávno vím. 
   G A    Hmi   G    D 
   A stmívání nezabráníš, 
   Emi     A      D Hmi Emi     A     D 
   když je Slunce dál,  když je Měsíc blíž. 
 
2. Vůně Tvých vlasů z polštáře už zmizela mi 
   a tvůj smích vytrácí se spolu s ozvěnami. 
   Já ti lhal, ale kdybych pravdu říkal, 
   stejně dnes bych jen prázdným stěnám tykal, 
   má-li láska zemřít...stejně umírá. 
 
R: Nezachrání nikdo z lidí strom co dolů padá, 
   to dávno vím. 
   A stmívání nezabráníš, 
   když je Slunce dál, 
   když je Měsíc blíž.