Máš ho akorát

Martinová, Věra

Vzpomínáš, co jsi to chtěla 
celou noc jsi za ním jela 
trefí tě doprostřed čela 
ten kdo má tě rád. 
 
U dveří ti vlasy vstanou 
zbejvá říct jen nashledanou 
líbá ňákou růži planou 
ten, kdo má tě rád. 
 
Den se zpátky neotočí 
sejde z mysli, sejde z očí, 
malej muž a velkej kočí 
máš ho akorát 
máš ho akorát. 
 
Vzpomínáš, co jsi to chtěla 
snad jsi vážně jen uletěla 
vypadá na ránu z děla 
ten, kdo měl tě rád. 
 
Den se zpátky neotočí... 
 
Den se zpátky neotočí... 
 
Než si ráno zavzlyká 
já budu se už smát 
a celá ta věc veliká 
může klidně spát. 
 
Den se zpátky neotočí... 
 
Den se zpátky neotočí... 

Do databáze přidal Hanč, dne 15. 09. 2020