Vědomí člověka

D       D/C# 
Vědomí člověka 
Hmi       Hmi/A 
 těžko se vyvléká 
G         G/F#       Emi    A 
z provázků, co loutky řídí 
 
Zrození dospějí, 
Ve známých kolejích 
a poznají jen tolik, kolik vidí 
 
F#mi          G 
Že slunce zapadá, 
Emi          A 
čas jsou hodiny, 
        F#mi                   G  Gmi 
a že se kolejnice v dálce setkají 
D          D/C# 
Kdo nechce hlodat kost, 
Hmi         Hmi/A 
či prosit o milost, 
G              Emi  A     D 
tančí, jak mu jiní pískají 
 
Jak hroši bez kůže, 
proč člověk nemůže 
si poslechnout, co šeptá jarní déšť 
Při tanci uhnaní 
berou svět do dlaní 
a vlastní pravdou váží cizí lež 
Tím nám pořád uniká, 
 proč tančí motýli 
a kam se na podzim hejna ptáků vytrácí 
Protřelí životem 
strouhají mrkev těm, 
co lapeni jsou v blůzách svěracích 
 
Stůj poslouchej, 
tančíš příliš rychle, 
Hudba nebude hrát dlouho, 
A věř mi, že až ztichne 
Bude pozdě hledat důvod, 
proč jsi jinde, než máš být 
Kdo Tě opil rohlíkem 
a kázal, kam chceš jít