Drak Železňák

Lutka, Petr

             A         D          A 
1. V černým lese byla velká jeskyně 
                            D            A A7 
   a v ní temno, jak když zhasne se v kině, 
               D              E                A  A7 
   a když té tmě přivyk' si zrak, tak poutník vidí, 
                D           E            A 
   že tam v koutě válí se drak, co žere lidi. 
 
              E                 A 
R: Jak se ho lek', hrozně se vztek', 
                 E          A 
   řek' si:"Je zle, nebude hůř," 
                D            A 
   přistoupil blíž a vytáh' nůž, 
                         E7    A 
   a chtěl s ním draka propíchnout. 
 
2. Drak se probral, trochu sírou zahulil, 
   pak se blíže k poutníkovi přikulil, 
   jen okem loup' a řek':"Tož tak, tys' mě chtěl píchat, 
   abych se lek' a přestal žít, zapomněl dýchat." 
 
R: "Pozor si dej a schovej nůž, 
   ať už jseš pryč, než řeknu "už," 
   já nejsem vůl, ba ani rak, 
   mé jméno je Drak Železňák." 
 
            D                    A 
*: Ale ten poutník byl koumavá hlavička 
             D                    E 
   a rychle pochopil, že nestačí palička, 
            D                 A 
   palička dubová, dobrá tak na raka, 
                    E7      A 
   ale však nikoli na toho zázraka. 
 
R: A sebral lid z celýho kraje, 
   šli draka bít do jeho stáje, 
   bylo jich moc a drak jen sám, 
   proč vám to dále povídám. 
 
R: Teď je drak pryč, lid nemá kdo žrát, 
   a tak se chodí do války prát, 
   a když je mír, ať se lid třídí, 
   má každej auto a špatně řídí. 

dne 15. 09. 2020