Troška jazzu

    D              G 
*: Zazpívej, Véno, everybody, Véno, 
     D              A7       D 
   tvůj hlas, ten vrátí éru jazzovou! 
    D                                             A7 
1. Jako dítě pětileté prožíval jsem bezstarostné časy, 
                                                  D 
   měl jsem vizáž andělíčka a na lebce kučeravé vlasy, 
                                    D7        G 
   léta ale přibývala a z mé krásy dačo zmizelo, 
     D                      A7                     D 
   dnes po celé délce hlavy už si můžu ťukat na čelo. 
2. Kdepak jsou ty krásné časy, kdy mně v partě říkávali 'Máňa', 
   odvál je stříbrný vítr, jak to kdysi sepsal Šrámek Fráňa, 
   život se mnou míchal karty a já s ním hrál 'hop anebo trop', 
   'hop' většinou nevyšlo, a zvláště jednou na betoně flop. 
            D                G 
R: A proto naber dech, Véno, usměj se, Véno, 
    D                          A7 
   lebku přestaň máčet vodou březovou, 
    D              G 
   zazpívej, Véno, everybody, Véno, 
     D              A7       D 
   tvůj hlas, ten vrátí éru jazzovou! 
Rec: Jo, jazz - to je moje krédo! Všimněte si, prosím, mé 
     doprovodné jazzové kapely - teď právě bravurně mění D-dur za 
     A7, a ty synkopy jim může závidět i sám Charlie Valdauf! 
3. Jednou budu populární, a to moji samolibost těší, 
   snad mě jenom trochu mrzí, že nebudu první Véna s pleší, 
   porostu na poli slávy, všichni budou takhle maličký, 
   pak Lokálka může místo muziky hrát v parku kuličky. 
      D 
R: + zazpívej, Véno ... Jazz!