Poslední pastva

Lojzíci

    G 
1. Ráno časně vzstávám, dřív, než louky začnou kvést, 
                              A         D 
   stokrát už poznal jsem to, umím to snést, 
     G 
   stáda svá jsem pásal už jak malý hoch, ó jé, 
                              D        G 
   "lásku svou koním" bylo vždy přání mé. 
    G 
R: Pasou večer, pasou ráno, pasou se dál, jak známo, 
                             A            D 
   koně jsou to jediné, oč prý jsem kdy stál, já říkám: 
    G 
   jednou přijde den, kdy žít už nebudu chtít sám, a náhle 
                            D        G 
   dole v městě čeká na mě parádní flám. 
2. Svítí Jižní kříž, to do hor jaro přišlo k nám, 
   přichází čas lososů, kam táhnou, to znám, 
   první kvítky jara cestu svou si razí dál, 
   sníh z okolních kopců mizí, zázrak se stal. 
R: 
3. Od hor vítr fouká, slunce skrývá svou tvář, 
   v podvečer už noční ptáci drží svou stráž, 
   obracím se domů, koně zaháním spát, 
   na druhý den ráno sen svůj nechám si zdát. 
R: 
R: 
 

dne 15. 09. 2020