Ej, od Buchlova

A                      E                           A 
Ej, od Buchlova vietor věje, už tej Kačence pentle bere. 
 D                      A     E                    A 
:Dneska nevěsta, zajtra žena, dnes večer budeš začepená, : 
. 
Ty jsi, Kačenko, bílá ruža, tobě nebylo třeba muža. 
Tys mohla chodit po svobodě, jak ta rybička v bystrej vodě. 
Ty jsi, Martine, strom zelený, tobě nebylo třeba ženy. 
Tys mohl chodit po galankách, jak ten holúbek po hambalkách.