Když

Emi D G D G H Emi 
 
Emi                        D     G 
Když se mysl zraněná zřítí do hlubin 
D           G 
zřítí do hlubin 
  H          Emi 
a z barev je stín. 
Když je hlava skloněná a zapůsobil blín, 
zapůsobil blín, 
klín vyráží klín. 
 
   H(7) 
R: Tiše se bojíme zachránit vadnoucí růže, 
   G                                    D G 
   marný je čekání, že někdo nezištně pomůže. 
 
Ztrácíš právo něco si přát, když se vzdáváš, 
ze strany na stranu vláčet sebou necháváš. 
Když co přijde dál je nejasné a ty nemáš už co říct, 
tak nečekej víc. 
Když tvá víra pohasne a pobledlá je líc, 
jdeš konci vstříc. 
 
R: Tiše se bojíme ... 
 
     Gmi                                  F      B 
Když tvá vlastní vůle má zlomený vaz, nemůžeš se hnout 
  D       Gmi 
a uvolnit z pout. 
Dej ti, Bože, sílu zas na koně nasednout 
a opustit kout. 
D 
Bojuj a pak možná zachráníš vadnoucí růže, 
B                                  F B 
nečekej marně, že někdo nezištně pomůže. 
Nenech se ke zdi otočit a nenech se oslepit, 
dej růžím pít. 
Neboj se na cestu vykročit, pak zas můžeš snít 
a pro ty sny žít. 
G#mi Gmi G#mi Gmi