Jméno ve skále

Je sychravý konec léta, rok 9 po Kristu. 
Početný římský vojenský sbor se přibližuje k místu zvanému Teutoburský les. 
Unavení legionáři se ukládají ke spánku a ač jsou vyčerpaní a prokřehlí, není důvod k obavám. 
Trestná výprava do srdce Germánie bude do určité míry jen rutinní záležitostí. 
Není na světě armády, která by zkušené a dokonale vycvičené legie dokázala porazit... 
 
C G Ami G C B Ami F G Ami 
 
C     G       Ami 
Ptáci po nebi táhnou. 
          G        C 
Slunce se k obzoru sklání. 
B             Ami 
Sedím a tesám do kamene. 
F       G        Ami 
Posílám bohům svý přání. 
Dmi 
Kéž je ze mne centurion, 
A4                     A3 
kéž přijde řada na můj štít. 
F        A                       Dmi 
V lesích plných barbarů, jenž si nezaslouží žít. 
 
   Ami            Emi 
R: Soumrak pomalu padá 
     Fmaj7    G   C 
   na šedivou ermánii, 
   Fmaj7        C 
   nepřátelskou a zlou. 
          G 
   Nevíš, co bude zítra, 
          B 
   nevíš, co bylo dnes. 
 
V mlhách je cítit zrada 
a močál čeká na legii. 
Tak nevlídně nás vítá 
G                C 
Teutoburský les. 
 
C G Ami G C B Ami F G Ami 
 
Dmi                                 A4               A3 
Z nápisu ve skále se budoucí dozví, kdo před věky tu stál. 
F                   A         Dmi 
Kdo tu navždy svoje jméno vytesal. 
Pak jednou tiše vysloví, ten kdo zabloudí až sem, 
kostrbatá písmena psaná Římanem. 
 
R: Soumrak ... 
 
C 
V září roku 9 našeho letopočtu došlo v bažinách Teutoburského lesa (na území dnešního Německa) 
ke střetu tří elitních římských legií v počtu mezi 30 až 40 000 muži s germánskyým kmenem Cherusků, 
vedených náčelníkem Arminiem (Hermannem). 
Když se legionáři roztažení do nekonečného zástupu jen s velikými obtížemi prokousávali 
rozmoklým terénem a bažinami, z hloubi Teutoburského lesa na ně zaútočili 
germánští válečníci ze všech stran. 
Po třídenním masakru utrpěl neporazitelný Řím jednu z nejkatastrofálnějších porážek 
v historii a z početného kontingentu se podařilo zachránit jen pár šťastlivcům.