Beltine

 G 
 Jde ulicí sám, ještě bez křídel, 
 davem cestu si klestí. 
 Ulicí, podle všech pravidel, 
 hlavou ode zdi ke zdi. 
 
 Nevidí, neslyší, nemá šajn, 
 vůbec, o co tu kráčí. 
 Ví jen kde dnes uctí svůj Beltine, 
   	     Dmi G E Aadd9 
 a to mu stačí... 
 
     E 	      Aadd9 	         E 
 Jde do kopců sám, když se krátí dech, 
	        Aadd9 E 
 stromům na mezi zpívá. 
	  Aadd9 	E 
 Bosý a s  kytarou na zádech, 
	 Aadd9 E 
 málo do noci zbývá. 
 
 Usedne na louce - samý květ, 
 první hvězda už svítí. 
 Dívá se kam se to řítí svět, 
 Bože, kam se jen řítí...? 
 
	E Aadd9 E Aadd9	E Aadd9 E G A E 
 
 Až promluví strom a kámen se hne, 
 voda ustoupí z břehů, 
 uprostřed té noci nádherné, 
 bílé od loňských sněhů, 
 
 sepíše na papír všechno zlo, 
 kterého se tak bojí, 
 vhodí jej do ohně a ten kouř, 
 nebe se zemí spojí. 
      G#mi    A   E 
 Nebe se zemí spojí, 
	G#mi 	A   E 
 až se  se zemí spojí, 
 vhodí jej do ohně  a ten kouř, 
 nebe se zemí spojí. 
 
 Jde do kopců sám, když se krátí dech, 
 stromům na mezi zpívá. 
 Bosý a s kytarou na zádech, 
 málo do noci zbývá. 
 
 Ubývá míst kam se skrýt 
 mraky na nebi prosí 
 ať má tu sílu dlouho být 
 ještě dlouho být bosý...