Bílá hora

Emi G 
Rec: Osmého listopadu šestnáctset dvacet u letohrádku Hvězda na 
     Bílé Hoře zůstal z vojsk Království českého poslední 
     praporec - moravský praporec Šlikův. U zdi letohrádku padl 
     do posledního muže. Píseň nazvaná Poslední Moravan. 
    Emi   G    Emi G   Emi  G     Emi      G Emi 
1. Pod bílou zdí  má bláto barvu perleťovou 
   G       D                   Emi   G Emi 
   a zvony odletěly za větrem do Říma, 
          G   Emi G   Emi   G      Emi      G Emi 
   obzor se rdí, můj táto, hanbou šarlatovou, 
   G          D                    Emi 
   už jsme tu osaměli, z kříže se nesnímá. 
2. Prapory mdlé už pálí ruce vlajkonošů, 
   jen oči pod přilbicí snad ještě doufají, 
   a mlhy zlé se valí do děr od hrabošů 
   i do ran na orlici, kterou už poutají. 
    D                     Emi 
R: Rudý kohout na obzoru roztahuje spáry, 
     D                     Emi 
   hřeben větru rozčesává pera plamenná, 
    D                    Emi 
   věřili jsme na pokoru u popravčí káry, 
     D                    Emi  H7   Emi G 
   zlatá doba nenastává, bude kamenná. 
3. Je prý to ctí až na dno, zůstat pod prapory, 
   mít duši nestydatou a mozek bez ceny, 
   být králem lstí a snadno vzít si bez pokory 
   na svatbu se Zubatou železné prsteny. 
4. Není to med, zas píti číši vrchovatou 
   a věřit na proroky v chorálu polnice, 
   sto černých let nám svítí hvězdou jedovatou 
   na erbu pro otroky - pro naše dědice. 
      Emi  H    Emi G Emi  H    Emi G Emi G Emi G Emi 
R: + bude kamenná,   bude kamenná ...