Čas

Kalandra, Petr

Světla aut už svítí, noc už přichází, na chodníky kapky padají, 
v parku měsíc visí, přímo ve větvích, a lidi domů z kina prchají 
Před barem tu kdosi v dešti postává, věčný problém vejít nevejít, 
jsi to možná ty, jsem to možná já, věčný problém pít a neopít 
 
R: Je to čas, čas, čas, někdy láme vaz, 
   je to čas, čas, čas co máš rád, je to čas, tvůj čas 
 
Auta kolem svištěj, někdo jede spát, jinej zase z domu utíká, 
déšť ti umyl vlasy, a s nima smutky tvý, noc tě v baru zvolna polyká 
Jsou tam stejný lidi, jsem tam taky já, a holka tvář tvou náhle pohladí, 
i když není hezká, hezká se ti zdá, přemejšlíš a to ji odradí 
 
R: Je to čas.... 
 
Když jseš potom k ránu, prázdnou ulicí, děti ještě s medvědama spí, 
zmizela ti s nocí a deštěm půlnočním nebyla či byla co já vím 
Na protější straně půjdu možná já, zrovna jak ty prázdnou ulicí, 
ptáš se kdo ti z očí písek vymejvá ,kdo nakrmí mládě krkavčí 

dne 15. 09. 2020