Nechoď do kláštera

Javory

    A                        D                        A 
R: Tam někde v trávě pod jedlí pobledlá holka právě dlí, 
    E                    A 
   srdce má ďáblem posedlý. 
    A 
1. Nenechej tu holku smutnou schovat se pod černou kutnou, 
                             E 
   odveď ji od dveří klášterních, 
     E7 
   klášter, ten ji nezachrání, seber se a spěchej za ní, 
                              A 
   jenom ty jí můžeš vrátit smích. 
2. Ukloň se tý holce smutný a, jestli to bude nutný, 
   pláštěm svým jí slzy osušíš, 
   vymysli si píseň něžnou, nazvi ji v té písni kněžnou, 
   jdi k ni blíž a blíž a ještě blíž. 
R: 
3. Nenechej tu holku smutnou schovat se pod černou kutnou, 
   pohleď, jak se trápí v modlitbách, 
   z jezera jí přines leknín, ukloň se a potom smekni, 
   zpívej, dokud nezašeptá "ach!" 
R: Já jenom jedno přání mám: být na tvém místě chvíli sám, 
   jdi k ní, a jak ti povídám. 
R: Já jenom jedno přání mám: být na tvém místě chvíli sám, 
   jdi k ní a Pánbůh žehnej vám. 
 

dne 15. 09. 2020