Fernetovka

D              G         D 
Hospodský uměl zamhouřit oko 
Hmi          Emi       A 
a naše mládí nedal nám znát 
D                    G        D 
když napsal na cejch zkušenou rukou: 
Hmi              A         D 
"Pánovi Fernet a vám Bechera?!" 
 
C                  D 
Býval jsem tenkrát veselý v jádru 
C                    G          A 
a hořký pití vždycky míval jsem rád, ó jé 
D                          G      D 
já byl ten Fernet švihák v tmavým kvádru 
Hmi            A         D        G D/F# Emi D Hmi D A D 
do Tebe blázen až na kvadrát o-o-ó 
 
 
Tys´ byla Becher plesově bílý, melancholická rozněžnělá, 
na vlastní kuráž oba jsme pili, protože já chtěl, Ty jsi chtěla... 
 
Pár bloků dolů, nevzbudit vaše, když nedočkavá srdce běží stovku, ó-jé 
pak Tvoje ústa potmě jsem našel, spolu jsme pili Fernetovku, ó-óó 
 
Chutnala´s krásně opojnou chutí, já z Tebe šílel jako malý, 
k ničemu jsem Tě nemusel nutit, navzájem jsme se ochutnali... 
 
Pak soused v chodbě rozsvítil světla, 
Ty pod schody jsi na sáňkách už nechtěla být, 
Tvá světloplachá touha se lekla, 
a pak jsi řekla : "Já musím jít!" 
 
Být tenkrát všechno o trochu jinak mohli jsme spolu dnes někde pít, 
ve čtvrtým járu, měla jsi syna, stačilo jenom nerozsvítit... 
 
Vzala Tě holka ta jarní voda, zbyla´s mi zašedlá na školních fotkách 
v paměti dodnes krásně to hlodá, jak zvláštně chutná Fernetovka...