Znám jich moc

         Emi                    A           Emi 
1. Jsem vobyčejnej hlídač, mám domek za tratí 
                                  A               Emi 
   a chci vám zpívat o jednom, co u nás z vlaku spad', 
        G                                A          Emi 
   byl jedním z těch, co za lístek snad nikdy neplatí 
      G                         A            Emi 
   a vyberou si z vagónů, když mají velkej hlad. 
2. Našel jsem ho ráno, já myslel, že jen spí, 
   ležel v trávě a víc zblízka byla vidět krev, 
   noha pryč, tak rychle řemen z brašny služební, 
   a utáhnout, co síla dá, jak nás to učil šéf. 
3. Když doktor sbalil kufřík, pohladil si vous, 
   řek' jenom:'Pánbu pomáhej, zas brzy bude chlap,' 
   a ten, když procit' k vědomí a pevně zuby skous', 
   jen pohnul se a pověděl:'Já radši bych teď skáp'.' 
     G              Ami           Emi 
R: Znám jich moc a vím, že je to tak, 
       Ami                              Emi 
   že jak zahouká vlak, jsou jako posedlí, 
                  G                A          Emi 
   z nich tuhle dnešní noc, když projel náklaďák, 
      Ami                       Emi 
   o tom, co bylo pak, nikdo neví. 
4. 'Že máš dvě zdravý ruce,' já mu říkal, 'to buď rád, 
   zůstaň u nás nadobro a budeš tu mít klid, 
   u nás budeš dobře živ a nebudeš mít hlad, 
   život je jen jedinej a dál se musí žít.' 
           Ami                       Emi 
R: + [: o tom, co bylo pak, nikdo neví ... :]