Dlouho nejel žádnej vlak

Hop trop

        D           Emi 
1. Už dlouho nejel žádnej vlak, 
       D             Emi 
   já ležel v náspu jenom tak 
    D              Hmi       Emi A 
   pod zpola vyvrácenou tabulí, 
        D            Emi 
   tam nápis dávno sloupal čas, 
         D             Emi 
   kde jsem, to věděl jenom ďas, 
      D            Hmi          E7           A7 
   a já hladovej cpal se hrstí hořkejch bobulí. 
2. Vtom ňákej hlas a druhej s ním 
   byl slyšet divným nádražím, 
   já v týle cejtil strach, co do mě vjel, 
   dva muži, mladší pozdravil 
   a starší žertem:"Copaks' pil 
   a proč tu ležíš, zeptat jako bych se tě směl?" 
    D 
R: Tak rád já ruku svoji vložil 
    Hmi                  E 
   do dlaně, co ke mě vztáh', 
    D 
   čert vem, co dávno už jsem prožil, 
    E7                     A 
   zase stojím pevně na nohách. 
3. Tak jsem jim teda všechno řek', 
   jak vydal jsem se hledat flek 
   a chtěl se domů vrátit jako král, 
   jak na dráze jsem zprvu dřel 
   a ztrhanej jel na sever 
   a co kdo chtěl, tam na kytaru za pár šupů hrál. 
4. Já rozmejšlel se spoustů dní: 
   mám chytit si vlak nákladní, 
   anebo pod něj lepší byl by skok, 
   vždyť na něm čertví kam bych jel, 
   ale pod ním nic nevěděl, 
   co bude zejtra, za měsíc a nebo příští rok. 
R: 
R: 
 

dne 15. 09. 2020