Čas to vzal

       Dmi               Bb                     Dmi 
1. Nádraží večerní, kde nikdo z lidí úsměv neoplácel, 
                                   Bb                        F 
   vlak, co jsme jeli s ním, tady končil a zas do města se vracel, 
                   Ami             Dmi 
   a my dva [: s bráchou šli jsme dál. :] 
2. Nás budil v trávě den, my vídali, jak stromy ráno brečí, 
   a do plamínků jen mlčívali spolu stejnou řečí, 
   je to tak [: dávno a čas to vzal. :] 
       F                    Gmi                  Dmi 
R: Už dávno bez koní, dva stíny opěšalejch námořníků, 
       F                 Gmi                     Bb 
   postavy shrbený, co při hledání zašlejch okamžiků 
                 Ami           Dmi 
   chtěly se [: toulat po hvězdách. :] 
3. Písničky vohraný, co zpíval se mnou, opsal z mýho bloku, 
   mý hlavě děravý napovídal občas ňákou sloku, 
   léta je sbíral a všechny znal, léta všechny znal. 
R: 
4. Náš vymyšlenej svět byl bez tupců a taky bez chytráků, 
   šlo v něm i nacházet, co sehnat nejde v žádným obchoďáku, 
   třeba jen [: volnost na cestách ... :]