Strom i růže

Tvou rosu chodí slunce pít, 
když ráno pokoj oblékáš 
a světlo nocí spěchá zastínit, 
tvou náruč z květů ospalých. 
 
Tmavá modř tvých pohledů, 
když oknem svůj svět otvíráš, 
z úsměvu nechám stvořit zahradu, 
na jejímž konci budeš spát. 
 
R. Hledám tě, hledám napořád, 
nedám tě, nedám, to se vsaď, 
na mou duši nepřísluší, než se tebou stát 
a zvát lásku do zahrad, pro které strážcem jsem i já, 
strom i růže, oba dva. 
 
Jak tančí dny, jež provázíš, 
jsi světlem v jejich pořadí 
a v lampách, co jsou kolem nábřeží, 
se tvoje jméno odráží. 
 
 R. Hledám tě, hledám napořád, 
nedám tě, nedám, to se vsaď, 
na mou duši nepřísluší, než se tebou stát 
a zvát lásku do zahrad, pro které strážcem jsem i já, 
strom i růže, oba dva. Strom i růže, oba dva.