Anděl strážný

Když mám někdy smůlu a patu bolavou, 
strážný anděl z kůru se zjeví nad hlavou. 
Když se smrti chvíli koukám do vočí, 
na poslední chvíli můj anděl zakročí. 
 
Houpám se na stromě a dochází mi dech, 
seržant přijel pro mně, že z armády jsem zběh'. 
Pak se větev láme pod tíhou mých kil, 
to mě anděl strážný náhle zachránil. 
 
Zase jsem měl smůlu v baru nebyl flek, 
když tam vlítnul šerif, na plný pecky řek': 
„Kdepak je ten debil co přepad' dostavník?” 
To už jsem tam nebyl a jinde pil svůj drink. 
 
Rančerova žena chtěla dítě mít, 
tak vlezla do sena, kde jsem si chtěl snít. 
Začlo to bejt vážný, vytáhla i nůž, 
zasáh' anděl strážný, vlít' tam i její muž. 
 
Že jsem něco věděl o zdejších zlodějích, 
tak svázanej jak tele ležím na kolejích. 
Mašina se blíží, já nemám ale strach, 
přijde anděl strážný a já … (houkání vlaku) 
 
 recitativ: 
 
„Kde mám nohy?” – „Anděli …” (houkání vlaku)