Dědovo banjo

Vyšlo na CD Je nám 40 - zpíval Petr Kocman 
 
1. Měl jsem dědu za Prahou, 
v malý chatě za dráhou, 
roky proplouval si 
spokojeně sám. 
V řece ryby chytával, 
a s hůlkou v ruce sedával, 
smál se, když se koukal 
ke hvězdám. 
 
2. Měl budík, kterej nezvoní, 
a v sadě dvacet jabloní, 
na mopedu hnal se 
úzkou cestou. 
S chlapama hrál mariáš, 
tuty, boty, štych je váš 
a v neděli šel v kvádru 
s hnědou vestou. 
 
Ref 1. A dál na banjo si hrál, 
žádnej splín, 
na banjo si hrál. 
 
3. Občas jsem mu pohled psal, 
když jsem světem cestoval: 
Ahoj dědo, žijem fajn. 
Rodinu mám bohatou, 
a chodím všude 
s kravatou. 
Jak ti rostou 
tůje za chatou? 
 
4. Můj děda žil si 
stále sám, 
říkal na nic nečekám, 
a na co taky? Však vy víte. 
Lidi pořád počítaj 
a zatím stromy usychaj 
a kde je ráj, se nikdy 
nedozvíte. 
 
Ref 1. A dál... 
 
5. A pak si nebe dědu vzalo, 
jeho banjo samo hrálo, 
smutně v koutě domu 
opřený. 
Na strunách zbyl prach a rez, 
všechno vidím jako dnes, 
opuštěný banjo 
v rohu zní. 
 
6. A hrálo songy, co jsem znal, 
a já v tichu poslouchal. 
Po chvíli mě napadlo, 
co dál? 
Vzal jsem banjo, 
sfouknul prach, 
pohladil ho po strunách, 
a čas mi jako rychlík někam plách. 
 
Ref 2. A dál na banjo jsem hrál, 
žádnej splín, 
na banjo jsem hrál. 
 
Mezihra... 
 
7. V malý chajdě za Prahou, 
na tom místě za dráhou 
zase starý banjo 
hraje svou. 
A zní sadem jabloní, 
dneska jako předloni, 
a můj děda tančí 
oblohou. 
 
8. Starý banjo ohraný, 
co ti padne do dlaní, 
co ti krásně do rukou 
tak sedí. 
A když se někdy cejtím sám, 
vezmu ho, a přemítám, 
kdo ho po mně 
vlastně zdědí. 
 
Ref 2. A dál... (2x)