kočka na rozpálené střeše

 Tak pojď dnes se mnou bloudit po střechách. 
Až se tma s nocí sejde, o nic víc přece nejde. 
Osm ztrát se vleče v zádech každičké z nás. 
 
Pohled můj, ten děsí i strach. 
A kdo mě zná, ten chodí po špičkách. 
A kdo přede jako já, ví, devátá už na věži odbíjí. Tak pojď! 
 
R: Jen já, ta kočka z rozpálený střechy 
znám svět, ať je to peklo nebo ráj. 
Pár vět ti šeptám a ty mlčíš strachy. 
Mňau, mňau ? když uslyšíš, tak jsem to já! 
 
Obdiv tvůj, ten nosím na tlapkách. 
Kdo mě zná, ten chodí po špičkách. 
A kdo přede jako já, ví, že hodina koček už odbíjí. 
 
R: Jen já, ta kočka z rozpálený střechy 
znám svět, ať je to peklo nebo ráj. 
Pár vět ti šeptám a ty mlčíš strachy. 
Mňau, mňau ? když uslyšíš, tak jsem to já! 
 
Jen já, ta kočka z rozpálený střechy 
znám svět, ať je to peklo nebo ráj. 
Pár vět ti šeptám a ty mlčíš strachy. 
Mňau, mňau ? když uslyšíš, tak jsem to já! 
 
Rec: Pohled můj, ten děsí i strach. 
A kdo mě zná, ten chodí po špičkách. 
A kdo přede jako já, ví, devátá už na věži odbíjí. Víš proč? 
 
R: Jen já, ta kočka z rozpálený střechy 
znám svět, ať je to peklo nebo ráj. 
Pár vět ti šeptám a ty mlčíš strachy. 
Mňau, mňau ? když uslyšíš, tak jsem to já! 
 
Jen já, ta kočka z rozpálený střechy 
znám svět, ať je to peklo nebo ráj. 
Pár vět ti šeptám a ty mlčíš strachy. 
Mňau, mňau ? když uslyšíš, tak jsem to já!