Slávy dcera

   Dmi               Ami      Dmi            Ami 
1. Aj, zde leží zem ta před okem mým slzy ronícím, 
    Dmi              Ami              C 
   někdy kolébka, nyní národu mého rakev, 
     Dmi              Ami   Dmi               Ami 
   stůj, noho, posvátná místa jsou, kamkoli kráčíš, 
     Dmi              Ami             C       Dmi 
   k obloze, Tatry synu, vznes se, vyvýše pohled. 
   E F      D# C F E F      D# C F 
R: Ú, Kolláre, ú,  ú, Kolláre, ú. 
2. Horší nežli divé války, hromu, ohně divější 
   zaslepenec, na své když zlobu plémě kydá, 
   ó, věkové dávní, jako noc vůkol mne ležící, 
   ó, krajino všeliké slávy i hanby plná! 
R: 
3. Od Labe zrádného k rovinám až Visly nevěrné, 
   od Dunaje k hltavým Baltu celého pěnám 
   krásnohlasý zmužilých Slovanů kde se někdy ozýval 
   aj oněměl již, byv k ourazu zášti, jazyk, 
   a kdo se loupeže té volající vzhůru dopustil, 
   kdo zhanobil v jednom národu lidstvo celé? 
R: 
4. Zardi se, závistná Teutonie, sousedo Slávy, 
   tvé vin těchto počet spáchaly někdy ruky, 
   [: sám svobody kdo hoden, svobodu zná vážiti každou, 
      ten, kdo do pout jímá otroky, sám je otrok. :] 
R: 
R: 
R: