Socha

Tvář, kámen a chlad 
vlasy jak zmrzlý vodopád 
kdo jen ti směl ten výraz dát 
kdo jen tě stvořil něhou dlát 
 
Pléd z pavučin 
v záhybech stín, světlo, stín 
na čele cejch člověčích vin 
které skryl času popelín 
 
V očích tůně hor 
poznání, zklamání, láska a vzdor 
vzdálených písní tajemný chór 
pár tahů štětcem na obzor 
 
R: Sám hrdý jsi stál 
   a zkoušel říct, to je váš král 
   jenže jak víš 
   lidé jsou blíž 
   košilím svým 
 
Vždyť v tomhle i dnes 
stejný je svět 
jen o těch pár 
staletí zpět 
nic nezměníš 
lidé jsou blíž 
košilím svým 
 
Tvář, kámen a klid 
jak to chtěl mladý kameník 
řeka a most, láska a dík 
krása co není za pětník 
 
V rukách tíha hvězd 
na srdci naděje, víra a čest 
tajemnou sílu, něhu a cit 
z kamene stvořil kameník 
 
R: