Jihočeský děvčata

                 C                F 
1. Spadl jsem z Marsu, je to havárie, 
     G7     C 
   hlásím přistání, 
                                    F 
   Jindřichův Hradec - město, textilie - 
      G7    C 
   - místo konání. 
              Bb                         F 
R: Jakpak se tady holky staraj' vo svý kluky, 
              G7           C 
   jakpak si zařizují domovy, 
                                     F 
   u nás na Marsu nám přímo zobou z ruky, 
     G      C 
   jsou už takový. 
2. Jenomže takových tu u vás asi není, 
   žádnou nevidím, 
   přes úsměv kočky na vás tygr zuby cení, 
   něco mezi tím. 
R: Tyhle bys těžko ztratil někde v davu 
   a i když vypadají naopak, 
   přivedou tě do tkalcovskýho stavu, 
   ani nevíš jak. 
3. Spadl jsem z Marsu, je to havárie, 
   hlásím svůj přílet, 
   bráním se pádu křídly fantazie, 
   prosím, nestřílet! 
R: Nestřílejte na mou fantazii, 
   na plachty lodi, která kotví tam, 
   v tý řece času, která všechno míjí 
   a vlastně jenom protýká. 
R: Na koně a na děti a na jejich tříkolky 
   a na co všechno můžem připíjet, 
   na kytky v trávě a na hezký holky, 
   prosím, nestřílet! 
4. Spadl jsem z Marsu, je to havárie 
   v meziplanetárním vydání, 
   Jindřichův Hradec - město, textilie, 
   hlásím přistání. 
R: Jihočeský děvčata jsou jiný 
   nežli na Marsu anebo Venuši, 
   koukal jsem na ně jako krtek z plastelíny, 
   snad to netuší. 
R: Děvčata, nezlobte se, tak já už zase letím, 
   vezmu to tady přes tu zahradu, 
   [: srdce mi puká, ale já ho zase slepím, 
      udržujte náladu! :]