Bůh ví

            G 
1. Bylo mi míň, než se v zrcadle zdálo, 
               F               C 
   básně jsem potají zkoušel psát, 
             G 
   pod tvým balkónem v zimě trochu záblo, 
               F                   C 
   prsty jsem cigaretou chtěl si hřát. 
2. Proč se mi vzpomíná tak těžko a líně 
   na kluka, kterej mi pod balkónem hrál 
   ty svoje písně opsaný z hrací skříně, 
   dneska už vím, že o mě opravdu stál. 
            G               Hmi 
R: Stromy zlátnou s každým podzimem 
            Emi            E7 
   a my se touláme noční krajinou, 
                Ami            C               G  D 
   s námi sbor havranů zpívá chór pro všechny pěší, 
              C                    Hmi 
   kam zítra dojdem, snad jen Bůh ví, 
           Emi              E7 
   kopyta duní při cestách za jinou, 
                Ami                C                    G  F 
   za závojem z ostružin hvězdný prach, co pod botama zvoní. 
                G 
3. Kde zrovna spíš, který slunko ti svítí 
             F                   C 
   a kdo tě po loukách snů provází, 
              Emi 
   já dneska žiju, jak se dá, z malichernejch všedností, 
               C                           Cmaj7 
   písničky z dětství jedna s druhou odchází. 
4. Obutá do ticha mým pokojem září 
   vzpomínka na chuť obyčejnejch rán, 
   na starou kytaru, na hlas s mladou tváří, 
   bojím se, že ho víc už nepotkám. 
R: 
                C                    Hmi 
*: + kam zítra dojdem, snad jen Bůh ví, 
             Emi              E7 
     kopyta duní při cestách za jinou, 
                  Ami                C                    G 
     za závojem z ostružin hvězdný prach, co pod botama zvoní ...