Písnička pro mou ženu

       A                 E7 
1. Než ukázaly rafije konec té rudé mafie, 
                                              A 
   nebyl jsem ještě zdaleka tak statečný a skvělý, 
                                    E7(D) 
   žili jsme s mírným odporem hned za Ústředním výborem, 
       (A)                   (E7) A 
   má žena vždycky říkala: hle, přímo za prdelí. 
2. A já vymýšlel bonmoty na proklínání temnoty, 
   bylo to méně riskantní, než zapalovat svíčku, 
   a nikam jsme se nehnali, a když jsme něco sehnali, 
   má žena vždycky říkala: díky, ó, bolševíčku. 
3. A takhle roky letěly a pátek střídal neděli 
   a já vo tom furt přemejšlel a nebyl jsem si jistej, 
   a bylo u nás veselo, i když pár přátel sedělo, 
   má žena vždycky říkala: ty už se taky chystej. 
4. Já, starý vůl a poleno, už měl jsem dávno sbaleno 
   a cítil jsem se sledován a šmírován a hlídán, 
   a v noci hrůzou bez sebe jsem ze tmy slýchal StB, 
   má žena vždycky říkala, že ze sna vypovídám. 
5. A náhle přišli tuhlenti neohrožení studenti 
   a jim po boku herci ještě méně ohrožení, 
   a tak se vžili do rolí, že uchvátili okolí, 
   má žena vždycky říkala, že nad seriál není. 
6. A byl to sametový puč, při kterém něžně vzkypí žluč, 
   zbyla jen sladká vzpomínka na uplynulé doby, 
   puč naštěstí je u konce a zachoval mi pitomce, 
   má žena vždycky říkala: blbec je tvoje hobby. 
7. Já však jsem proti násilí a nesoudím ty Vasily, 
   zpívám jim tuhle písničku - směs hořkosti a zloby, 
   půl života mi zprasili v tom obětavém úsilí, 
   má žena vždycky říkala: jsi hlásným troubou doby. 
8. A já? Já vymýšlel bonmoty na proklínání temnoty, 
   bylo to méně absurdní, než zapalovat svíčku, 
   a nikam jsme se nehnali, a když jsme něco sehnali, 
   má žena vždycky říkala: díky, ó, bolševíčku, díky, díky ...