Velký zpěvník - píseň |
Interpret/autor: Jiří Dědeček
A E7 1. Než ukázaly rafije konec té rudé mafie, A nebyl jsem ještě zdaleka tak statečný a skvělý, E7(D) žili jsme s mírným odporem hned za Ústředním výborem, (A) (E7) A má žena vždycky říkala: hle, přímo za prdelí. 2. A já vymýšlel bonmoty na proklínání temnoty, bylo to méně riskantní, než zapalovat svíčku, a nikam jsme se nehnali, a když jsme něco sehnali, má žena vždycky říkala: díky, ó, bolševíčku. 3. A takhle roky letěly a pátek střídal neděli a já vo tom furt přemejšlel a nebyl jsem si jistej, a bylo u nás veselo, i když pár přátel sedělo, má žena vždycky říkala: ty už se taky chystej. 4. Já, starý vůl a poleno, už měl jsem dávno sbaleno a cítil jsem se sledován a šmírován a hlídán, a v noci hrůzou bez sebe jsem ze tmy slýchal StB, má žena vždycky říkala, že ze sna vypovídám. 5. A náhle přišli tuhlenti neohrožení studenti a jim po boku herci ještě méně ohrožení, a tak se vžili do rolí, že uchvátili okolí, má žena vždycky říkala, že nad seriál není. 6. A byl to sametový puč, při kterém něžně vzkypí žluč, zbyla jen sladká vzpomínka na uplynulé doby, puč naštěstí je u konce a zachoval mi pitomce, má žena vždycky říkala: blbec je tvoje hobby. 7. Já však jsem proti násilí a nesoudím ty Vasily, zpívám jim tuhle písničku - směs hořkosti a zloby, půl života mi zprasili v tom obětavém úsilí, má žena vždycky říkala: jsi hlásným troubou doby. 8. A já? Já vymýšlel bonmoty na proklínání temnoty, bylo to méně absurdní, než zapalovat svíčku, a nikam jsme se nehnali, a když jsme něco sehnali, má žena vždycky říkala: díky, ó, bolševíčku, díky, díky ...