Jak léta jdou

              Emi  A7       D 
1. Jak léta jdou, radši se nevohlížej, 
              Emi   D#dim         Emi 
   cos' komu dal a co teď z toho máš, 
               Edim           D       Hmi 
   ze záplat plášť, nohy, co neuhlídáš, 
               Emi (A7)        A7(D) 
   zas někam jdou, sám nevíš, kam. 
2. Zem nad hlavou a nebe pod nohama, 
   jak pavouk síť své cesty proplítáš, 
   jdeš rovinou, myšlenky za horama, 
   a pak jsi tam a dál se dáš. 
3. Déšť v korunách se s listím rozpovídal, 
   pochopit svět, jó, co bys za to dal, 
   hledáš ten klíč, co vše by otevíral, 
   klíč ke štěstí, svůj malý grál. 
4. Až pochopíš a necháš účtování, 
   cos' komu dal a co teď z toho máš, 
   vezmeš svůj plášť a dáš se rosou ranní 
   dál jednou z cest, vždyť už to znáš.