Cesta

Corpus delicti

Nejdelší je cesta za poznáním 
a nejvíc bolí, když zradíš, příteli. 
Vysoko v oblacích, kde slunce není k mání, 
tam mě čekáš ty. 
 
R: Kdo věří tvým snům, 
   oči máš chladné a slova prázdná, 
   kdo věří tvým snům, 
   když plamínek naděje ti zhasíná. 
 
R2: Stříbřitou krůpějí tvé srdce kamenné rozbíjím, 
    kde mám stále brát tu sílu, žít takhle dál. 
   Z velkého klubka svou niť odvíjím 
   a marně přemýšlím, kde se ten uzel vzal. 
 
R: Kdo věří tvým snům ... 

dne 15. 09. 2020