Zatím co ty spíš

C 
Piknik dalšího dne pomalu končí, 
D                                        F 
ulice, náměstí, parky, nábřeží i domy se choulí pod teplou houní noční tmy, 
G                                   F       Ab7      G7 
jen tu a tam ještě některé okno pohne víčky ospalých skel, 
 
aby se napilo pohádkového koktejlu slunce, 
                                             D 
který na stříbrných podnosech hvězd a měsíce roznáší pozorný hostitel. 
                F                    G        C,C7 
A v jeho světle vidím, jak se ve snu usmíváš. 
 
 
F 
Nikdy dřív jsem netušil, jakou utajenou krásu v sobě skrýváš. 
            C 
Přišel jsem v noci a říkám ti: holčičko, 
                                       D 
ale přitom nevím, zda ti tak budu moci říkat ještě až se ráno probudíš. 
                           Dmi 
Přijde večer, večer stejný jako všechny dřív, 
Dmi7                   G7                                    C 
skočíš tátovi na klín, otevřeš náruč a položíš mu ruce kolem krku. 
                                              D 
Ale ráno, ráno už budeš příliš velká, abys to udělala znovu. 
                                           F                      G 
Jsi obraz, který kouzlí čas. A stejně jako on se měníš přímo před očima. 
                              C                                         Ab7       C# 
Příliš malá, abys mohla řídit auto, ale už dost velká, abych tě uspával pohádkou. 
 
 
 
Je to velké tajemství, o němž jsem ti nikdy nevyprávěl. 
          D# 
Tajemství cesty, jejíž každá část vede ze včerejška do zítřka. 
F#                                 G# 
Není to cesta snadná, ale ty po ní půjdeš stále dál 
                  F#       A7       G#7                                      C# 
a necháš za sebou panenky, kočárky, medvídky, barevné míče, mýdlové bubliny, papírové draky i mně. 
                                        D# 
Slibuji, že ti nikdy nebudu vyčítat, až poznáš, že svět je mnohem zajímavější, než tvůj táta. 
F#                                G# 
Hm, včera jsme byli na procházce, ty jsi se někam zadívala 
  C#                                        C#7 
a najednou jsi se začala bát, že jsem se ti ztratil. 
               F#                                                C# 
A vidíš, možná už zítra se budu bát já, že se zase někam zadíváš a pak odejdeš s někým úplně jiným. 
                        D#                                           F#   A7, G#7 
Je to tak zvláštní: jak rosteš, přestáváš mít strach a já se začínám bát. 
 
 
 
Věčný, neomylný čas počítá tvé minuty, 
                  C# 
oblaka úzkostlivě střeží své nejjasnější hvězdy, 
                             D# 
ale ani slunce neuchrání své nejteplejší paprsky, když je zavolá blankytná obloha letního dne. 
               F# 
Ne, nikdy jsem nevěřil, že budeš žít v domě svých hraček, 
G#                                  C#                        A7 
ale až vyrosteš z mého náručí a můj svět bude pro tebe příliš malý, 
                                                   D 
nikdy nezapomenu, jak jsi vířila prach a roznášela panenky po celém domě. 
 
Nosila jsi s nimi i kus slunce. 
E                                                 G                  A 
Prach se usadil, panenky uklidila máma, ale tvoje zář zůstane navždy v nás. 
                                          G             B7      A7 
Tak tady jsem a vyprávím ti, zatím, co ty spíš. Vlastně protože spíš. 
 
 
                         D 
Kdybys viděla moji tvář, jistě by ses ptala na co myslím. 
                               E                                         G 
A já - asi bych nedokázal říct ani slovo. Dívám se na tebe a vidím spící krásu. 
                       A                               D 
Teď už se jen skloním, abych tě políbil. Nevzbudíš se, dobře to vím, 
D7                                              G 
vždyť podle pohádky jen krásný mladý princ může otevřít tvé oči 
                                 D 
a já jsem jen otec budoucí ženy. Tak tedy spi. 
                 E 
Kdo ví, možná už zítra se probudíš a budeš velkou slečnou 
                                Emi               B7 
a vůbec si neuvědomíš, že jsi se změnila uprostřed svého snu. 
A7                              D 
Ale možná, že to poznáš na mně. Až jednou budu docela jiný. 
                            E                                        G 
Trochu zamyšlenější, trochu vážnější, trochu smutnější, ale nesmírně bohatý. 
                       A 
Dnes v noci jsem viděl princeznu. 
                D     G, A, G, D 
A cítím se jako král.