Předvečer mého pokračování

V předvečer mého pokračování mi prolétlo hlavou, 
jak to asi vypadalo tehdy, dávno, v předvečer před dávnými léty. 
Spatřil jsem jiného muže v předvečer jeho pokračování. 
A napadlo mě, jestli také jemu bloudily hlavou podobné myšlenky, 
protože časně ráno druhého dne jsem tady byl já a zítra ráno tady budeš ty. 
A jednou v předvečer svého pokračování se možná také ohlédneš. 
Ohlédneš se za dlouhou řadou dní prohřátých sluncem, 
orosených pláčem, za dny naplněnými láskou 
a jistě se budeš ptát jestli podobný předvečer ještě někdy přijde. 
Vybavíš si knížky, své hračky, starosti se školou, 
vzpomeneš na své kamarády a holky. 
Chvíli mi budeš vyčítat, občas se rozteskníš 
a jednou se zastavíš stejně jako já. 
Stejně jako můj otec a jeho otec a otec jeho otce 
a ani ty si neuvědomíš, že přichází předvečer tvého pokračování.