Ježíš byl venkovan /Jesus was a country boy/

Není to tak dávno, jako by to bylo předloni, 
co za mnou přišel syn, jestli mám čas a jestli bych s ním šel. 
A ještě než jsme přešli náves povídá: 
"Víš, ve škole se mi všichni smějí, ať dělám co bych chtěl. 
Proč nebydlíme ve městě. Tam by mi bylo mnohem líp. 
Patřil bych mezi ně a nebyl věčně sám. 
Takhle snad neznají ani moje jméno. 
Pro všechny jsem jen tenhle venkovan." 
 
Vzal jsem ho kolem ramen a říkám: 
"Chlapče, proč by ti tyhle řeči vadily. 
Jenom si vzpomeň, že právě na vsi přišli na svět 
ti největší lidé, co tímhle světem chodili." 
 
Vždyť jsou to právě oráči, pastýři, honáci a kočí 
kdo od pradávna dlouhé stovky let 
svým potem všechny lidi živí. 
 
Z venkova byl i náš první prezident. 
Vesnickej kluk byl taky první člověk, 
kterej do měsíčního prachu stopy vryl 
a z chalupy je i pan primář, co tě před rokem vyléčil. 
 
Ale především před všemi, kdo kdy prošli časem, 
je tu ten, který všechny vidí, jak tebe tak mě. 
Rozdává víru, naději a sílu 
ten narodil se v chlévě, v jeslích na seně. 
 
Ježíš byl venkovan a nikdy nikdo jej nepřekonal 
v našich duších žije stále, stále dál, dál, dál 
i když Ježíš byl jen venkovan. 
 
Z mýho kluka je dnes velkej chlap 
od naší procházky utekla spousta dní 
a když mu někdo řekne, že je ze vsi 
s úsměvem odpoví: "No, to je bezvadný". 
 
Protože i Ježíš byl jen venkovan 
a nikdy nikdo jej nepřekonal 
v našich duších žije stále, stále dál, dál, dál 
i když Ježíš byl jen venkovan. 
 
Ježíš byl venkovan a nikdy nikdo jej nepřekonal 
v našich duších žije stále, stále dál, dál, dál 
i když Ježíš byl jen venkovan. 
 
Ježíš byl venkovan a nikdy nikdo jej nepřekonal 
v našich duších žije stále, stále dál, dál, dál 
i když Ježíš byl jen venkovan.