Průvan

Bonsai č.3

1. Jsi vlna větru, co nadělá spoušť, 
vysuší pole a změní ho v poušť. 
Mazlavý písek a vetřelec prach, 
co ústa slepí, pak není chuť k jídlu, 
mě nudí jak strach. 
 
2. To věčné, co s Tebou se už hromadí, 
ta hromada listí Tě nenahradí. 
Děravý spánek, sny okoralý 
a Tvoje pohledy - sprostý a bludný a dokonalý. 
 
3. Jsem zapadlá mince až do podlaží, 
propast a nikdo se neodváží. 
Končí tu dráty, dům bez spojení, 
malátnost, tichý dech, východy z nouze bez opojení. 
4. Korálky, pentle, co já s tím, 
těm kradeným chvílím už nerozumím. 
V koberci mám cesty vyšlapaný, 
Tvý možnosti scénáře jsou z knihy přání už vyškrtaný. 
 
5. Ze střepů slunce si skládám tu tvář, 
chtěl si být soudce, já budu ten žhář. 
Kolik je v sázce tak řekni si sám, 
/ nechávám za sebou průvan a klapky a zbořenej chrám. / 2x 

dne 15. 09. 2020