Okno do ulice

     C                 C/H          Ami 
1. Dnes večer, lásko, nejdu zrovna nikam, 
    Fmaj7              D7         G 
   musím si spočítat, co se nevrátí, 
     C            C/H           Ami 
   když přijdeš, nezvoň, já se nezamykám, 
    Fmaj7            G 
   to mají ve zvyku jenom bohatí. 
2. Mně patří jedno okno do ulice, 
   ve kterým sleduju, kam se žene svět, 
   co vidím, schovám ve svý harmonice, 
   jednou ti o tom snad budu vyprávět. 
   Ami                           D 
R: O lidech ve frontě na dobrý skutky, 
   Ami                  G 
   o vlídným úsměvu, co už se nenosí, 
   Ami              D 
   o nářku rozbitý telefonní budky, 
   F                  G 
   o smůle, co se mi lepí na šosy. 
R: Taky o štěstí, jak je kdo chápe, 
   o holkách, který se moc rychle rozdaly, 
   občas je zasvědí duše pod make-upem, 
   jenže svět kvůli nim sotva zpomalí. 
3. Tak vidíš, lásko, už mi bylo třicet, 
   a pořád zůstávám jednou z mnoha nul, 
   mám jen to svý okno do ulice, 
   špehýrku na životm co mě uhranul. 
4. Sám stojím ve frontě na dobrý skutky 
   s úsměvem, který se dávno nenosí, 
   občas dám korunu do rozbitý budky 
   a sám se smůle svý lepím na šosy. 
R: Možná si po štěstí pokaždý šlapu, 
   když spávám s holkama, co už se rozdaly, 
   jenomže pořád mám duši bez make-upu, 
   třeba svět kvůli mě jednou spomalí ...