Kategorie: Bobek, Pavel

Lásko, mně ubývá sil

Interpret/autor: Pavel Bobek 

       A 
1. Já sám pozdě večer jsem do sálu vešel, 
                            E 
   sedl za stůl a uslyšel smích, 
     Hmi       E7     Hmi        E7 
   krásná se zdála a na mne se smála, 
          Hmi         E7        A 
   já se zeptal, jak říkat jí smím, 
 
   jestli chceš, tak mi tykej a jak chceš mi říkej, 
                      A7        D 
   máš-li touhu, tak líbat mě smíš, 
      E7 
   a bílá jak svíce už neřekla více, 
                              A 
   já se díval, jak sedá si blíž. 
 
2. Pak jsem ho spatřil, on k silákům patřil, 
   a vzápětí zamířil k nám, 
   já cítil, jak blednu a dech můj se krátí, 
   já malý byl a byl jsem sám, 
   to, co potom se stalo, mě úplně vzalo, 
   měl začít a právě mě zbít, 
   však zničil mé plány, řek' namísto rány 
   slov pár, dodnes slyším je znít. 
 
             A                D 
R: Řekl jí:"Lásko, mně ubývá sil, 
                                      A 
   já říkal si dávno, že bídným jsem byl, 
       D 
   já cítil se králem, teď chudák jsem málem 
                             A 
   a v mlhách se ztrácí můj cíl," 
             E7               A 
   řekl jí:"Lásko, mně ubývá sil." 
 
3. Dál vím, že zmizel jak spadané listí, 
   ale jeho stín nezmizel s ním, 
   my dál tu hru hráli a ve dveřích stáli, 
   i tam s námi stál ten stín, 
   byla krásná jak nebe, já slyšel sám sebe, 
   jak si říkám, že nepůjdu dál, 
   teď nevím nic o ní, jen hlavou se honí 
   těch slov pár a stín, co tam stál. 
R: