Žízeň

Žízen, žízen, já žízen po ní mám 
vzdálená, až dech se tají, mysl obestírá 
žízen, žízen, já žízen tady mám 
odvahu už v horkým písku težko posbírám. 
Letmý dotyk dnu, co se nevrací 
voda je hluboká a prebrodit nelze 
kolony lidí, co táhnou za prací 
plavou v ulicích svému casu vstríc. 
Žízen, žízen, já žízen po ní mám... 
Štastni ve vine, štastní a šílení 
cestou zdupanou mrtvými kroky 
zabráni v pochybách o pravém poledni 
i ten, kdo nedoufá, ted otrhá lístky kopretin.