Ostnatej drát

Nesmíš se vzdát, když chtejí drát 
ostnatej ti pod kuži dát 
máš jinou tvár, než mužeš mít, 
nesmíš vzdát, né nesmíš vzdát a chtít. 
Až ke hvezdám já vystoupám 
prej zeme se tam nehoupá, prej stopujou tam 
velkej vuz, když ujede jim bus. 
Kolik tvých snu nechce te znát 
k prašivejm psum musíš jít spát 
mít suchej dum, kam hlavu dát 
kolik snu, jé kolik snu svých máš. 
Až ke hvezdám já vystoupám... 
Jen chvíli stuj, vždyt nejsi zbeh 
odežen strach, uklidni dech 
ted svoji cest ukaž nám všem 
chvíli stuj, jen chvíli stuj, jsi z nás. 
Už stopu tvou vítr cas svál 
a zbavil pout a jen se smál 
ten starej kmet ti rekl hned: 
stopu tvou, stopu tvou jsem smet'. 
Až ke hvezdám já vystoupám 
prej zeme se tam nehoupá, prej stopujou tam 
velkej vuz, když ujede jim taxíííík. 
Až cernej stín se zvedne v prach 
ustane plác a detskej strach 
hrbet narovnáš a zavoláš: 
cernej stín, cernej stín, jde k vám! 
Cernej stín, cernej stín jde k vám!