Lichá

Noc bez měsíce slepá s deštem prišel chlad 
den za dveřmi už klepá je přítel nebo had 
jen já tu sedím lichá a černou barvím svět 
v samotě ctyř stěn cítím zem se chvět. 
Na retízku Panna srdce cistý jak sníh 
potkávám ho zrána v ocích smutný smích, 
je to moje voda živá co me krísí každý den 
žádná fronta promenlivá - vezmu boty a jdu ven. 
Muž v cerném jde poli a já za ním spechám, 
za mnou kácí se stvoly a já to tak nechám, 
slova od sazí krídel havraních, 
jsem Tvá vlocka - už aby padal sníh.