Černá růže

Argema

Já sáhnul až na dno 
už tyhle stoly znám 
a za každou chvilku zapomnění 
všechno co mi zbylo dám. 
Proto saju a tančím 
noční bary zavírám, 
že mi vlastně vůbec nechybíš sám sobě nalhávám. 
pyšný a chladný 
možná byl jsem jako stín 
jako černá růže v trní na tom zámku ospalým. 
v té košile jsi spávala to je tím posledním 
co po tobě tu zbylo co voní tělem tvým 
 
Žár cítíš černá růže uvadá 
na prah pýcha v rukou hoří 
mezi prsty propadá 
sám bloudíš nocí slzy ukrýváš 
pro košilky s její vůni 
hlavu k spánu ukládal. 
 
Viděl jsem světlo na konci tunelu, 
já cítil teplo po letech mrazů. 
Snad byl to sen, 
jak byla v noci tma, 
do tvých ruk bez lásky, 
kruté být probuzen. 
 
 
jsem jaký jsem a často ještě horší 
tam kde končí den 
můj život začíná 
bláznivé hry a dívky stále krásné 
jsem jaký jsem mě nikdo nezmění 
 
když měsíc večer slunce střídá 
vycházím ven s kytarou 
 hraju sám a přitom zpívám 
snad pro dívku neznámou 
potkal jsem už hodně dívek, 
žádnou na srdci nenosím 
ne ještě ne 
jak je změnit zatoužím zatoužím 
jsem jaký jsem a často ještě horší tam kde končí den můj život začíná 
bláznivé hry a dívky stále krásně jsem jaký jsem mě nikdo nezmění 

Do databáze přidal .naughty.girl., dne 15. 09. 2020