Lucie

Anabáze

Je těsně po svítání a všichni ptáci řvou, 
dva malý mraky v dáli bez studu se obejmou 
pod lustrem moucha černá, 
do vzduchu kreslí hrad 
čalouněný vesmír nechci pro kocoura zahřívat, 
tak dál 
 
Zavolám Lucie leť se mnou vesmírem, 
budeš měsíc a já Armstrong 
budem na něco si hrát, 
budem o něco se prát, 
nic víc 
 
Jseš maják v oceánu, 
jseš přístav nedějí 
a já v loďce z celofánu 
čekám kdy mě objevíš 
jsem asi slaboch, 
já vím, 
nechat se dobívat 
čalouněný vesmír nechci pro kocoura zahřívat, 
tak dál 
 
Zavolám Lucie leť se mnou vesmírem, 
budeš měsíc a já Armstrong 
budem na něco si hrát, 
budem o něco se prát, 
nic víc 
 
Je těsně po svítání a všichni ptáci řvou, 
novou píseň zahraju ti se svou starou kytarou 
ikdyž hudební sluch nemám, 
ikdyž budeš se mi smát 
já se jen tak lehce nedám, 
chci tě jenom rozehřát, 
tak dál 
 
Zavolám Lucie leť se mnou vesmírem, 
budeš měsíc a já Armstrong 
budem na něco si hrát, 
budem o něco se prát, nic víc 

dne 15. 09. 2020