Lucie
Anabáze
Je těsně po svítání a všichni ptáci řvou, dva malý mraky v dáli bez studu se obejmou pod lustrem moucha černá, do vzduchu kreslí hrad čalouněný vesmír nechci pro kocoura zahřívat, tak dál Zavolám Lucie leť se mnou vesmírem, budeš měsíc a já Armstrong budem na něco si hrát, budem o něco se prát, nic víc Jseš maják v oceánu, jseš přístav nedějí a já v loďce z celofánu čekám kdy mě objevíš jsem asi slaboch, já vím, nechat se dobívat čalouněný vesmír nechci pro kocoura zahřívat, tak dál Zavolám Lucie leť se mnou vesmírem, budeš měsíc a já Armstrong budem na něco si hrát, budem o něco se prát, nic víc Je těsně po svítání a všichni ptáci řvou, novou píseň zahraju ti se svou starou kytarou ikdyž hudební sluch nemám, ikdyž budeš se mi smát já se jen tak lehce nedám, chci tě jenom rozehřát, tak dál Zavolám Lucie leť se mnou vesmírem, budeš měsíc a já Armstrong budem na něco si hrát, budem o něco se prát, nic víc
dne 15. 09. 2020