Není to dávno

   E       F#mi    G#mi          F#mi 
1. Není to dávno snad jen  pár neděl, 
   E             F#mi    G#mi         F#mi 
   v křesle jsi seděl  z okna ven hleděl 
   E       F#mi    G      A        E 
   a venku zima  vítr a  bílo a mráz 
   G         F#          E 
   panoval právě zimní čas. 
 
 
2. Tak jsi si přitáh křeslo blíž k ohni, 
   v hlavě ti víří,  jak když vítr vločky honí. 
   Pak se vše utiší, jak po bouři, když přijde klid 
   a všichni můžeme si odpustit. 
 
R: 
   G        F#             E 
   To kdysi říkal už tvůj děd 
   G         F#        E 
   Jednou se budeš ohlížet 
   G        D         G 
   žij aby rád měl tě svět 
   Ami         D     H   E 
   nechci se v hrobě obracet. 
 
 
 
3. Tak jsi se snažil něco si zažil, 
   pár věcí zkazil pár facek vrazil. 
   No  ale přes to nejistej pocit dodnes máš, 
   zda správný je všechno, co uděláš. 
 
R: