Nikdy nic nikdo nemá

H    D#mi    E   F#7   H    D#mi    A#7   D#mi 
Celé lidské pokolení mělo by víc pokoje 
G#mi   D#7   G#mi   G#7   C#7   F#    C#7     F#7 
kdyby bylo to co není a nebylo to co je. 
 
H     G#mi H     G#mi  H    G#mi   H    G#mi D#dim 
Nikdy nic nikdo nemá míti za de-fini-tiv-ní 
F#     D#mi  F#       D#mi F#    G#7    C#7  F#7 
neb nikdy  nikdo ne-ví co se může stá-ti. 
H    G#mi H     G#mi   H    G#mi    H     G#mi D#dim 
Řekne se třeba že se to a to sta-ne tak a  tak 
F#  D#mi F#       D#mi F#   F#7    H 
ono to pak dopadne docela naopak. 
 
 
E 
Řeknete-li dnes život je pes 
H               C#7 
co má být zítra za zvíře 
F#7 
když je dnes pes. 
H   G#mi H       G#mi H    G#mi    H    G#mi D#dim 
Protože ani ten pes není dnes defini-tiv-ní 
F#   D#mi F#    D#mi F#          F#7     H      C#7   F#7 
neví se zdali se ze psa vlk nemůže stát. 
 
 
E 
Dnes je čtvrtek zítra pátek 
H               C#7 
v sobotu svátek v neděli 
F#7 
je den matek. 
H   G#mi H       G#mi H    G#mi    H    G#mi D#dim 
Protože ani ten den není dnes defini-tiv-ní 
F#   D#mi F#    D#mi F#          F#7     H   G7   H   H6 
neví se zdali se ze dne noc nemůže stát.