Džínový smutky
vlastní
Džínový smutky Eb Letí nad krajínou éro, zalétává do mraků, čistí obzor lidských dálek, zasněžených bodláků. Ab Bb7 Eb Ab Lidé pozorují zpříma, poslouchají hudbu křídel téměř ptačích, Eb Bb7 Eb ruce roztáhnou a padaj mezi díla chrobáků. Potkáváme každý ráno, každej večer, jak se dá. Do očí se nedíváme a jsme někde, kde se zdá. Smutný, šedivý a prázdný kostým Pierota někde v koutě visí, sny nám umírají mladý, ať nám vlezou na záda. Fmi Bb7 Eb R: Zakouřený sál a kytary zvoní, Fmi Bb7 Eb záda narovnaj se, v koutě růže voní. Ab Bb7 Eb Ab Dejte víru nám a příjdem první, vezmem šaty sálový, Eb Bb7 Eb zatím vydrží nám všechny smutky džínový. Letí nad krajinou éro, kdysi tady lítal čáp. Pod tou hřívou dlouhejch vlasů zůsta a ne jeden chlap. Čekání a bezvýchodnost rukou váže šátky na očích, zatím stojíš, potom nevíš, kam bys vlastně rovně šláp. Kostky dlažební se táhnou až k okraji obzoru, vymydlení, ostříhaní ptáci nevylétnou nahoru, nejdou sami, kdo se k sobě staví jako skály žulový, i když malé jsou, tak uvnitř nosí srdce z mramoru. R: Zakouřený ...
dne 15. 09. 2020