Džínový smutky

vlastní

Džínový smutky 
 
Eb 
Letí nad krajínou éro, zalétává do mraků, 
čistí obzor lidských dálek, zasněžených bodláků. 
     Ab                Bb7                Eb            Ab 
Lidé pozorují zpříma, poslouchají hudbu křídel téměř ptačích, 
     Eb                 Bb7              Eb 
ruce roztáhnou a padaj mezi díla chrobáků. 
 
Potkáváme každý ráno, každej večer, jak se dá. 
Do očí se nedíváme a jsme někde, kde se zdá. 
Smutný, šedivý a prázdný kostým Pierota někde v koutě visí, 
sny nám umírají mladý, ať nám vlezou na záda. 
 
             Fmi   Bb7     Eb 
R: Zakouřený sál a kytary zvoní, 
            Fmi      Bb7           Eb 
   záda narovnaj se, v koutě růže voní. 
         Ab          Bb7             Eb               Ab 
   Dejte víru nám a příjdem první, vezmem šaty sálový, 
         Eb                  Bb7          Eb 
   zatím vydrží nám všechny smutky džínový. 
 
Letí nad krajinou éro, kdysi tady lítal čáp. 
Pod tou hřívou dlouhejch vlasů zůsta a ne jeden chlap. 
Čekání a bezvýchodnost rukou váže šátky na očích, 
zatím stojíš, potom nevíš, kam bys vlastně rovně šláp. 
 
Kostky dlažební se táhnou až k okraji obzoru, 
vymydlení, ostříhaní ptáci nevylétnou nahoru, 
nejdou sami, kdo se k sobě staví jako skály žulový, 
i když malé jsou, tak uvnitř nosí srdce z mramoru. 
 
R: Zakouřený ... 

dne 15. 09. 2020