Libuše

Tři sestry 
Libuše 
 
Intro: C Emi C Emi 
 
   D                      F#mi   D                    F#mi 
1. Nelehký soud čeká tuto ženu, korunu má v čele naraženu, 
G                        D       Hmi                      A 
na knížecím stolci těžko mládne, občas touží, aby vzal jí ďas. 
 
2. Jak rozsoudit ješitné dva muže, špatně a tak Libuše slyš, nuže, 
hanba mužům kterým žena vládne, moudrost otce Kroka zavál čas. 
 
3. Na hradišti za bezesných nocí, otázky jak správně užít moci 
do lůžka se každodenně vkrádaj a pak přijde jednou živý sen. 
 
   D                   Gmaj7  D              Gmaj7 
R: Z podzimních snů tě znám,  korunu svou já dám 
D                 F#mi                   Hmi 
a proti proudu na mou rodnou hroudu, ty jako můj muž, přijedeš lásko. 
D              Gmaj7   D            Gmaj7 
Přeslice sílou svou,   bogové mí tě zvou, 
D               F#mi              Hmi 
buď moje kníže, já dobře vím, že spolu to zvládnem, máme náskok. 
 
Intro: C Emi C Emi 
 
4. Hlavu skláníc ku koňově šíji, Svantovíta sochu v bázni míjí, 
na cestu jí hvězdy šťastné svítí, Morany srp v noci bude spát. 
 
5. Za svítání na posvátném háji, objevují se bytosti z bájí, 
Libuše proplouvá kouzel sítí, co se má stát to se musí zdát. 
 
6. Ke své pouti k muži upře mysl, přesvědčená zcela, že Přemysl, 
doplní to, co ona jen hledá, muž a žena – to se zlomit nedá. 
 
R2: Než ty jsem spíše stár, já osíval víc už jar, 
a po žních brázdy ve Stadicích brázdil, a čekal, zda přijdeš na podzim, lásko. 
Přeslice sílou svou, bogové tví mě zvou, 
jsem tvoje kníže, já dobře vím, že spolu to zvládnem, máme náskok. 
 
Intro: C Emi Ami F  2krát + půl R 
 
R1: od půlky dvojhlasně 
 
R2: 
 
Intro:  doprovod jako R:  -  do ztracena