Libuše

Tři sestry 
Libuše 
 
Intro: C Emi C Emi 
 
   Db                      Fmi   Db                    Fmi 
1. Nelehký soud čeká tuto ženu, korunu má v čele naraženu, 
Gb                        Db       Bbmi                      Ab 
na knížecím stolci těžko mládne, občas touží, aby vzal jí ďas. 
 
2. Jak rozsoudit ješitné dva muže, špatně a tak Libuše slyš, nuže, 
hanba mužům kterým žena vládne, moudrost otce Kroka zavál čas. 
 
3. Na hradišti za bezesných nocí, otázky jak správně užít moci 
do lůžka se každodenně vkrádaj a pak přijde jednou živý sen. 
 
   Db                   Gbmaj7  Db              Gbmaj7 
R: Z podzimních snů tě znám,  korunu svou já dám 
Db                 Fmi                   Bbmi 
a proti proudu na mou rodnou hroudu, ty jako můj muž, přijedeš lásko. 
Db              Gbmaj7   Db            Gbmaj7 
Přeslice sílou svou,   bogové mí tě zvou, 
Db               Fmi              Bbmi 
buď moje kníže, já dobře vím, že spolu to zvládnem, máme náskok. 
 
Intro: C Emi C Emi 
 
4. Hlavu skláníc ku koňově šíji, Svantovíta sochu v bázni míjí, 
na cestu jí hvězdy šťastné svítí, Morany srp v noci bude spát. 
 
5. Za svítání na posvátném háji, objevují se bytosti z bájí, 
Libuše proplouvá kouzel sítí, co se má stát to se musí zdát. 
 
6. Ke své pouti k muži upře mysl, přesvědčená zcela, že Přemysl, 
doplní to, co ona jen hledá, muž a žena – to se zlomit nedá. 
 
R2: Než ty jsem spíše stár, já osíval víc už jar, 
a po žních brázdy ve Stadicích brázdil, a čekal, zda přijdeš na podzim, lásko. 
Přeslice sílou svou, bogové tví mě zvou, 
jsem tvoje kníže, já dobře vím, že spolu to zvládnem, máme náskok. 
 
Intro: C Emi Ami F  2krát + půl R 
 
R1: od půlky dvojhlasně 
 
R2: 
 
Intro:  doprovod jako R:  -  do ztracena