PÍSEŇ PRO COPATOU HOLKU

PÍSNIČKA PRO COPATOU HOLKU                    1988  Hudba a text V.K.Tomáško. Hrají Roháči Loket 
 
G                          C                   G 
Jak teplá náruč milenky je tráva sluncem prohřátá 
                           C                     G 
a stráně ještě netuší, že za dveřmi už dupe bílý kůň, 
Hmi                        C                G 
pražce voní létem, po nich krásná holka copatá 
           F                       C    G 
jde k nám, černý vlasy jako lesklá tůň. hmm hmm... 
 
V puse stéblo trávy a naoko se tvářím, že ji neznám, 
prostě zase jedna, mám se zbláznit, zboří se snad svět? 
Až si vlasy rozpustí a nabídne je k pohlazení hvězdám 
tak vím, že těm hvězdám budu závidět. hmm hmm... 
 
Co krásnejch holek copatejch se po tom světě trávou brouzdá, 
spletou hlavu tulákům a netuší, že léto chodí spát. 
V opuštěných hnízdech ptáků paní zima bílé karty rozdá, pojď blíž, 
abych ti moh´ dlaně dechem hřát. hmm hmm... 
 
Až první ledy povolí a slunce řekne trávě hallo vstávej, 
už dávno budu na cestě, abych Bože něco nepropás. 
Najdu první sněženku a komu ji dám jen si klidně hádej, 
kdo ví, možná černý copy ustřihl mráz. Kdo ví...