Dědečkovy hodiny

           Ab         Eb           Ab        Db 
1. V naší malé kuchyni tloukly staré hodiny 
             Ab         Eb         Ab 
   dlouhých devadesát let na stěně 
                    Eb           Ab             Db 
   a můj děda řadu let vstával ráno přesně v pět, 
           Ab         Eb       Ab 
   sám je natahoval každodenně. 
                                Db        Ab 
   Byly koupeny v den, kdy byl děda narozen, 
                       Bb7          Eb 
   vždycky rád poslouchal jejich hlas, 
             Ab     Eb     Ab         Db           Ab  Eb  Ab 
   život se dal v let a devadesát let je jen krátký čas. 
     Ab          Db    Ab              Db   Ab 
R: Kráčely rok za rokem dědečkovým životem, 
                        Eb          Ab             Db 
   jednou ráno zůstal spát, život má svůj pevný řád, 
            Ab   Eb       Ab 
   to snad zná každý z nás. 
2. Napřed kluk, za pár let statný muž a potom kmet, 
   černý vlas, ctihodné šediny, 
   člověk stárne, je to tak, život jede jako vlak, 
   ať ho ženou roky nebo vteřiny. 
   Přitom rok od roku tikaly mu do kroku 
   hodiny, které měl tolik rád, 
   život se dal v let, za devadesát let náhle zůstal stát. 
R: 
3. Po té noci ledové přišlo jitro zářivé, 
   domem zní zase pláč dítěte, 
   to náš nový syn způsobem obvyklým 
   říká nám, že je rád na světě. 
   V naši malé kuchyni visí nové hodiny 
   místo těch, které jsou teď ve smetí, 
   začaly, tik-tak, vesele počítat nové století. 
R: Budou kráčet rok za rokem celým naším životem 
   a svým hlasem budou nás varovat, co umí čas, 
   když se rozletí.