Mátový čaj

E             F#mi          G#mi      A            E        G#mi       F#mi     H 
Z máty čaj se rozvoněl, jak přívětivý může zdát se den přes okraj toho šálku. 
E          F#mi         G#mi          A            E           G#mi       A 
Hodně věcí neviděl, byl příliš zabrán vlastním životem, vedl s dospělostí válku. 
F#mi                A                      E 
Svéhlavý věk, tolik bezstarostných vteřin, myslel že se nikdy nezmění. 
  F#mi            A                      E                   H 
A náhle najednou, nechce se mu věřit, že ona nosí jiné příjmení. 
 
E                 F#mi         G#mi      A            E           G#mi        F#mi     H 
Jsou ze školy tak vzdáleni, že váhá uvěřit, jak je to dávno a zda vůbec stalo se. 
E            F#mi         G#mi       A             E      G#mi         A 
Slyšel dívčí mámení, však nebylo jim zjevně z hůry dáno a teď má každý své. 
F#mi                 A                        E 
Svéhlavý věk, stále stejnou píseň slyší, když mátový čaj někdo uvaří. 
  F#mi                    A                     E                       H 
A náhle najednou, chce se dotknout jeho výšin a cítit stejný vítr ve tvářích. 
 
                E           Emaj7                   A 
R: Jsou nedostupní, to co z očí sejde z mysli často nezmizí. 
          Amaj7                  E 
   I když mladé ptáky staré peří netíží. 
         Emaj7                  A 
   Že to tenkrát ani jeden říci neuměl 
                   G#mi        F#mi 
   Tak svádějme to na osud, či na úděl. 
       H                    A     E 
   Bohužel, když na sebe myslí 
D                                E 
Léty zmoudřelí, vrásky ve tváři. Vzpomínky jaké to mohlo být. 
D                              Hmi                H 
Blázni hledají pravdu ve snáři, zůstanou nedostupní. 
 
                E           Emaj7                   A 
R: Jsou nedostupní, to co z očí sejde z mysli často nezmizí. 
          Amaj7                  E 
   I když mladé ptáky staré peří netíží. 
         Emaj7                  A 
   Že to tenkrát ani jeden říci neuměl 
                   G#mi        F#mi 
   Tak svádějme to na osud, či na úděl. 
       H                    A     E 
   Bohužel, když na sebe myslí 
 
E             F#mi          G#mi      A            E 
Z máty čaj se rozvoněl, jak přívětivý může zdát se den.