Povodeň
Šťáhlavský, Jindřich
H E C#mi F#7 To jsem byl ještě malý a můj děda ještě žil H E C#mi F#7 každý večer ke mně chodil a než mě k spánku uložil . E Příběhy vyprávěl a já po letech zas C#mi F#7 někdy v noci jako bych slyšel v šeru jeho známý hlas H E C#mi F#7 Teď mě kloučku můj dobře poslouchej co ti tu povídám H E C#mi F#7 tenhle den sice vítr dávno svál, ale já na něj vzpomínám. E Kdy nebe bylo modré jako len a všude zvláštní klid C#mi F#7 a nejednou byla tma a v té tmě psi začali výt. H E C#mi F#7 : Bouře zlá přichází : H E C#mi F#7 Z potoků se řeky staly, spojily se v hrozný proud E D#7 co jim v cestě stálo braly, viděl jsem i domy plout G#mi H a pak náhle slunce z mraků ukázalo tvář E F#7 tu svou zlatou tvář. H E C#mi F#7 : Nový den nám vychází : H E C#mi F#7 Na polích a loukách, všude byla vodní pláň H E C#mi F#7 tam kde dříve stromy stály, zůstala jen pustá stráň E domy zborcené, lidé na střechách C#mi F#7 vyvrácené ploty, které pluly ve vlnách. H E C#mi F#7 Večer když bylo po všem a mohlo se dolů slést H E C#mi F#7 a na zemi potom hledat, kudy mohly cesty vést. E Stezkou jedinou každý k dolu uháněl C#mi F#7 odkud starý zvon troufale o pomoc vyzváněl. H E C#mi F#7 : Tichý pláč zněl : H E C#mi F#7 Bylo jich tam dole uvězněno šest E D#7 a všem co tam kolem stáli se mlčky stiskla pěst. G#mi H Vidím to jak včera jak je k hrobům provází E a starý den odchází. H E C#mi F#7 : Byl to dlouhý den : H E C#mi F#7 Byl to dlouhý den
dne 15. 09. 2020