Ty, já a strom

       D        A        D    G     D        A     D 
1. Já žil jsem jednou v horách jak sám pes dlouho let, 
               A    D    G         D             A 
   já mluvit skoro zapomněl, však cit mé srdce hnět', 
         G            D                          A 
   já k jídlu lesní plody měl a proklínal jsem svět, 
       D     A    D    G      D    A   D A D G D A D 
   až jednou oko dopřálo mně dívku uvidět. 
2. "Buď zdráv, můj starý sousede, já žiju v údolí," 
   "mě Pepou doma pokřtili", "a mě zas Rosa Lee", 
   on polknul nějak naprázdno - já myslel na věno, 
   řek':"Dovol, abych ti směl říkat krásná Růženo." 
3. My podepsali lásku svou do kůry stromový, 
   do srdcí jsme pak vyryli jméno svý, jméno tvý 
   a přísahali na lásku, že musí potrvat, 
   jak tenhle javor stoletý na pláni bude stát. 
4. Pak záhy zprávu šeptalo si celé okolí, 
   že přijdou páni s přístroji a stromy popílí, 
   prý u pramene Chopper prý jim pila bude stát, 
   dík zatracenejm projektům i ten náš javor pad'. 
5. Teď žiju zase v horách, Růžena ve městě, 
   má nejmíň osm dětí a balík ve vestě, 
   vzal si ji ten stařeček, co nemá žádnejch sil, 
   co za svý těžký prachy u nás pilu postavil.