Loutka

Schmitzer, Jiří

    Dmi 
1. Dítě jsem byl, neměl jsem žádné vrásky 
                                              G Bb C A 
   a měl dost sil, před sebou všechny lásky své, 
    Dmi 
   pět let jsem žil, můj děda rád mě míval, 
                                                     G Bb C 
   loutku mi dal, "to je," řek', když jsem zíval, "tvé." 
     F 
R: Proč hračka má se smutně na mě dívá, 
     C 
   proč hračka, zdá se, smutně na mě kývá, 
    Dmi 
   čas kolem nás tak bezohledně běží 
   C 
   a ona v koutě pohozená leží, 
     Dmi         C      Dmi              C 
   proč takhle hledí, proč, vždyť pěkně sedí, 
      Dmi     C      Dmi       C        Dmi 
   vždyť ona ne, to já přece prohrávám víc. 
2. Už ženu mám, děda už dávno není, 
   nežiju sám, můj život však se mění v sen, 
   a, jak to bývá, když se léta řinou, 
   mnohé se splní v duchu pod peřinou jen. 
R: 
3. Zas starší jsem, své zájmy člověk střídá, 
   zas vidím, kde děd s vlasy jako křída stál, 
   a v srdci svém, v tom nejtemnějším koutku, 
   v dobrém i zlém mám pohozenou loutku dál. 
       Dmi         C      Dmi              C 
R: + proč takhle hledí, proč, vždyť pěkně sedí, 
        Dmi     C      Dmi         C           Dmi 
     vždyť ona ne, to já jsem měl vyjít jí vstříc, 
       Dmi         C      Dmi              C 
     proč takhle hledí, proč, vždyť pěkně sedí, 
      Dmi      C Dmi C Dmi 
     tu du du du ... 
 

dne 15. 09. 2020