Loutka
Schmitzer, Jiří
Dmi 1. Dítě jsem byl, neměl jsem žádné vrásky G Bb C A a měl dost sil, před sebou všechny lásky své, Dmi pět let jsem žil, můj děda rád mě míval, G Bb C loutku mi dal, "to je," řek', když jsem zíval, "tvé." F R: Proč hračka má se smutně na mě dívá, C proč hračka, zdá se, smutně na mě kývá, Dmi čas kolem nás tak bezohledně běží C a ona v koutě pohozená leží, Dmi C Dmi C proč takhle hledí, proč, vždyť pěkně sedí, Dmi C Dmi C Dmi vždyť ona ne, to já přece prohrávám víc. 2. Už ženu mám, děda už dávno není, nežiju sám, můj život však se mění v sen, a, jak to bývá, když se léta řinou, mnohé se splní v duchu pod peřinou jen. R: 3. Zas starší jsem, své zájmy člověk střídá, zas vidím, kde děd s vlasy jako křída stál, a v srdci svém, v tom nejtemnějším koutku, v dobrém i zlém mám pohozenou loutku dál. Dmi C Dmi C R: + proč takhle hledí, proč, vždyť pěkně sedí, Dmi C Dmi C Dmi vždyť ona ne, to já jsem měl vyjít jí vstříc, Dmi C Dmi C proč takhle hledí, proč, vždyť pěkně sedí, Dmi C Dmi C Dmi tu du du du ...
dne 15. 09. 2020